tak tu na mne vypadly dvě prácičky
Diplomka Jana Hrubeckého:
Perzekuce příslušníků hraničářských pluků armády první republiky v době komunistické totality
https://theses.cz/id/n0njql/STAG84005.pdfa bakalářka Petra Kužela:
Stavitelé a obránci dělostřeleckých tvrzí československého opevnění 1935 - 1938
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108798/Neni to na nějaký dlouhý čtení, spíš jen tak k prolítnutí...
Od tý první jsem čekal trochu víc, a krapet tam postrádám svoje jméno. A druhá je spíš blábol pro zasmání, ale i tak sem přihodim pár věcí z prvních stran... na víc nemám sílu, takže doporučuju vytisknout, vzít do hospody a číst až po desátý večer
Nedostatkem archivních fondů hraničářských pluků je jejich neúplnost, neboť bylo mnoho materiálů po německé okupaci buď odvezeno, nebo spáleno, aby se údaje vojáků zvláštního určení nedostaly do rukou Gestapa, přesto však byli někteří vojáci kvůli svému působení v těchto jednotkách za války vyslýchaní německou státní tajnou policií.
Události z konce září 1938, odehrávající se v okolí dělostřelecké tvrze Hůrka, spadající pod působnost Hraničářského pluku 6, zaznamenává vskutku kouzelný deník velitele dělostřelecké pozorovatelny K – Bg – S 13 „U Lomu“, poručíka Jana Plonera, jenž chráněn šedesátitunami oceli pancéřového zvonu, popisoval za pomoci dělostřeleckého periskopu a při světle petrolejové lampy napjatou atmosféru častých výstřelu z kulometů a pušek, přelety československých i německých pozorovacích letounů nebo dění na německé celnici v Dolní Lipce skoro tak barvitě jako Jan Tleskač na zvonici kostela Svatého Jakuba.
Cvičební řád osádek dělostřeleckých tvrzí, uložený rovněž ve Vojenském historickém archivu, dokládá pochopitelnou nezkušenost ženijních teoretiků s obranou opevnění, jehož
československá varianta sice nebyla první vybudovanou, ale zároveň se měla stát první liniovou koncepcí použitou v boji, proto není, i přes existenci tohoto řádu, od věci připomínka
Eduarda Stehlíka v článku o pevnostních útvarech prvorepublikové armády, že řády k boji v pevnostech prakticky neexistovaly a jednalo se spíše o ujasnění terminologie zařízení
používaných v pevnostech nebo organizaci činnosti mužstva při vyhlášení poplachu. Nepříliš tlustý sešit cvičebního řádu byl pochopitelně nejen výsledkem oné nezkušenosti s bojem, ale
také nedokončenosti opevnění, které bylo v případě dělostřeleckých tvrzí několikanásobně vyšší než u běžných rotních úseků těžkého opevnění, a proto nebylo možné popsat na základě
praktických zkušeností nebo alespoň manuálů Škody náročnou obsluhu nedodaných dělostřeleckých otočných výsuvných věží nebo pevnostních houfnic. Není zcela vyloučeno,
že příslušný cvičební řád byl pouze jakýmsi výtahem z pokynů převzatých z obdobných francouzských předpisů, vycházejících ze zkušeností načerpaných při výcviku hraničářských
útvarů Armée de Terre na dozbrojených tvrzích Maginotovy linie, avšak průzkum francouzských archivů v heuristické rovině práce prozatím chybí. Nezvratným závěrem po
zevrubném prostudování nebo pouze prolistování tohoto útlého pramenu a současné vzpomínce na obrovité dělostřelecké pevnosti s množstvím nedodaných, složitých zbraní a
zařízení, vytane v mysli každého, i méně fortifikačně zapáleného člověka, pochybnost o míře jeho použitelnosti v reálné bojové situaci, což na druhou stranu zvětšuje autorův obdiv
k osádkám tvrzí, jejichž neprověřená míra patriotismu a schopnosti improvizace musela být, v očekávání konfliktu se značnou přesilou a za daných provizorních podmínek obrovskáP.S: Jo a jen tak pro vaše pobavení - když sem viděl tyhle dvě práce, tak sem se rozhod, že se příští rok už fakt přihlásim na vejšku. Už je asi fakt na čase začít dělat něco užitečnýho tam, kde bych měl...
Přihlásit se
FAQ
Hledat
A nebo taky ne. Každá legrac něco stojí... taky neřikám, že úspěšně přeskočim, ale jistej plán už mám a za pokus to stojí... což 
A tak popřemejšlejte, estli neuděláte ještě krátkou nástavbu, jak správně kreslit náčrty na panoramatickejch mapách v řopajznikách. Vono to platí i pro t.o., ale tam se do toho eště motá kukr... Málokdo dneska chápe, že mapka neni jen překreslenej obraz toho co je vidět ze střílny, ale že abyste něco trefili musíte si nejdřív změřit dálku, pak nastavit hledí na kulasu, zaměřit tam kam chceš střílet a teprv pak udělat tečku na mapě. Obraz krajiny se pak zvlášť pro větší dálky na mapě pěkně deformuje...
Moc díky.