Tak sem konečně vrátil z úseku Kremže a nutno přiznat, že tentokrát byl pobyt přesně podle mýho gusta
Perfektně rozjetej plán mi sice narušil nejmenovanej padouch Od Patoka, jehož zásluhou jsem přišel nejen já o půl následujícího dne, ale pak už to šlo ráz na ráz.
Pečlivě připravená trempotechna tentokrát vyšla nad očekávání dobře, nebylo ani nutný vytáhnout pečlivě zabalený manuální nářadí. Pochopitelně se opět trempoval předmět velmi úzce související s osádkou Horky.
Tentokrát celej trampink nezabral víc než půl hodiny a podle hesla dojeď-vytrempuj-zmiz jsme společně se slečnou Bláhovou důstojně oslavili u šestek předvečer státního svátku. Zatím, co jinde se rozdávaly metály různých barev za mnohdy pochybné činy, my sběrači jsme vklidu opustili úsek a zatím co nález putoval desítky kilometrů daleko, těšili jsme se z pocitu dobře vykonané práce. Furt řikám jedno. Je s podivem co všechno "novodobí amatérští restaurátoři" dokážou přehlédnout - teda přesněji řečeno - co je ani nenapadne...
Drobné šrámy pochopitelně nepočítám a chci zde jen poděkovat dalším bezejmenným hrdinům, kteří se na záchraně podíleli.
Horce zdar
P.S. pro novodobý amatérský restaurátory: Nemějte obavu - žádnej z těch vašich zákazů jsem neporušil, chce to prostě jen víc přemejšlet...